Palm Off, to bude něco proti palmovému oleji,
odhadoval David. Těsně vedle, mezinárodní festival v Divadle Pod Palmovkou
to byl. Na něm Prezidentky v režii slavného Christiana Lupy. Na tu hru
běžte někdy, tedy máte-li rádi drsno až hnusno (na
scéně tři uklízečky), smutné poetično nesplnitelných nadějí,
humor a znovu drsno. Po představení beseda. První hlásí se český
režisér, neopomene zdůraznit, co na Palmovce sám dělal, a že jednu jeho
inscenaci taky už hrají třicet let. Pak dotaz odjinud, jakých českých
divadelníků si Lupa váží. On rudne, chechtá se a omlouvá, trapně mu je, nemůže si na žádného vzpomenout, ani dávnějšími filmy se nezachrání,
protože chce jmenovat toho, no toho… jak natočil to…Lásky jedné plavovlásky. Chudák se potí jak u zkoušky. A na
závěr se hlásí paní překladatelka, představuje se jako laureátka
Ceny Tadeusze Mazowieckého. Áááá, to se pak chce člověku křičet, že my tady nejsme všichni tak sebestřední. Ale neudělá to. Protože co
kdyby jo J.
Žádné komentáře:
Okomentovat