Hodně mě baví sledovat a ochomýtat se kolem
toho, jak Simona Bagarová (kdybyste někdy potřebovali pomoc se sociálním,
charitativním nebo úplně jiným projektem, doporučuju) mění – na přání paní
ředitelky – zaběhané pořádky v pečovatelském centru v Kamenické. Třicet osm klientů,
věkový průměr atakuje devadesátku. Mnozí s různým stupněm demence. Podle
názvu centrum odlehčovací, řekli byste, že tedy na pár týdnů, když rodina padá
na hubu…jedna dáma je tu už devět let, oni prostě nikoho nevyhodí. Simona se
snaží najít pro každého klienta vlastního dobrovolníka (nevíte-li, komu právě dávat
čas, doporučuju), shání vozíky, nechává (převážně) staré paní fotit na PFka (na
FB – Centrum Kamenická – doporučuju), na což pochopitelně předtím zajistí
vizážistku. Jedna paní se prý vzbudila v půl jedné v noci, aby si
nachystala šaty. Spoustu dalšího. Paní ředitelka výborná, šťastná, když třeba jedna
dáma z Kampy tajně krmí na římse holuby, ač to má od sestřiček zakázáno.
Doporučila bych všem, kdo zrovna odlehčit potřebují, ale v Kamenické není
místo, což není divu. Není to, tipuju sama sebe, poslední zpráva odtamtud. A
někdy to zkrátka na osm nevyjde.
Žádné komentáře:
Okomentovat