Dětem se nemá kupovat vše, nač si
vzpomenou. Známá věc, leč pravý důvod možná zůstává mnohým utajen. Přece
aby měly později o čem mluvit v hodinách angličtiny! Protože když se studentů zeptáte, co nikdy nedostali, ač si to strašně přáli, neslyšíte žádné „panebože… to teda vůbec nevim, co bych řekl ani česky“. Na tvářích objeví se teď už pobavený úsměv, v očích ale ještě rozhořčení nad dávnou nespravedlností. A spustí: tašku s Harry Potterem, protože
byla tmavá, velká a vůbec z pohledu
rodičů celá divná, autíčko na dálkové ovládání, pro holčičku nevhodné, boty s kolečky
v podrážce, šíleně nezdravé pro nohy. Ale stejně triumfuji já,
protože já jsem nikdy
nedostala adventní kalendář! To prý raději pořádnou velkou čokoládu, říkali,
za těch pár čtverečků příšerné kvality rozhodně utrácet nebudeme. Polykám
otázku, jak to, že to teď u vnuků najednou nevadí, a zpětně děkuji, mám alespoň o
čem mluvit v hodinách angličtiny. A ty soustrastné pohledy z lavic!
:o)))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
OdpovědětVymazat:)). A jak nemluvím o čokoládě, nejsou pohledy žádné! :)
Vymazat