Potřebovala
bych přečíst tak knížku za den. Možná dvě. Spíš tři. Nějakou o tom, jak zvládat
divoké kluky bez toho, abych na ně řvala. Každou chvíli. Jim je to za chvilku
fuk, možná už hned, já výčitky. A k tomu literaturu, co by měli číst oni.
Jasně, tu jsem mohla mít načtenou dávno. Jenže nemám. Je to fajn, když vás platí za to, že znova s Danym prožíváte Prima sezónu (a zase mu to u žádný tý holky nevychází), ale nějak to nestačí. Tak teď chytám tipy, kde
se dá, čtu taky tam. Nedávno výbornou PRAŠINU. O fiktivní části města bez
proudu, bez mobilního signálu. Tímhle když se snažíte nalákat ty kluky,
zbystří. „To bych nevydržel,“ křičí. Foglarovská zase tak moc není, dobrá moc.
Dobrodružství, nejasno, co děti vlastně hledají a proč, výborně zachycené
klukovsko-holčičí kamarádství (a pod povrchem… že by láska?), zrada kamaráda, výčitky,
boj proti „developerům“ (nepojmenovaným, ale jo, jsou to oni), nostalgie po starých
časech, dobře vystavěné napětí, reálie Prahy, úplně věříte tomu, že Prašina existuje,
někde v kopci nad Karlákem, hned byste tam šli.Zlobit nepřestanou, ale
bavit by je to mohlo. I ty hodný dětí, jestli někde jsou.
Žádné komentáře:
Okomentovat