Útlá
knížka Miloše Doležala Jízda na skle
ochcanou strání. Podle jednoho obrázku, zážitku z dětství, prozrazovat
nebudu, ale příhoda je to pěkná, hořce vtipná, uvěřitelná, bolestivá,
symbolická. Mám ráda tyhle vzpomínky ve formě střípků, víc než ucelené texty,
ačkoli nechápu, jak přesně se píší, dětským pohledem dospělého, ten nutně zná
souvislosti, které dítě nemůže. Co jsou doopravdické vzpomínky, co přídáno? Asi
nezáleží. Poskládáno, pointováno. První
třída. Školní budova stojí na náměstí – bývalý okresní soud, k němuž byla
zezadu přilepena věznice, ve které bydlí školník a nachází se sklad civilní
obrany. Lepší obraz školského systému nemůže být.
A
v Galerii Českých center v Rytířské výstava maket scén scénografky Ivy Němcové.
Malinkaté „pokojíčky“, do sluchátek si můžete pustit kousky her. Zemřela v pětatřiceti,
stihla hodně. Dělala i klipy (pro The Tap Tap), design, kostýmy k filmům (Gottland),
interiér Café v lese. Zadní strany různých scén bývají všelijaké, v divadle,
v životě.
Žádné komentáře:
Okomentovat