Ceny Alfréda Radoka

Jasně, jsou to jen ceny. Jasně, podle čeho by se to asi tak mělo měřit. Jasně, je určitě mnoho (no, alespoň několik) inscenací, výkonů, které by si to zasloužily třeba více… Přesto, zrovna tohle udělování cen sleduju ráda, lvové třebas nechávají mne chladnou. A po pravdě řečeno, trošku, trošičku to vodítko je. Letos bylo možné sledovat ceremoniál jen přes webovou kameru, což bylo možná dobře, bylo to nestrojené, bylo to výborné. Ačkoli je třeba říct, že Miroslava Hanuše jako hlavního uvádějícího, moderujícího, dost těžko představit si strojeného. Netuším vlastně, nakolik je znám mimo Dlouhou, v ní je většinou jako herec výborný, kromě toho také asistuje panu Bornovi s režií. Byl vtipný, pohotový nejen při problémech s technikou, netrapný. Celé to bylo v duchu Kabaretu Kainar-Kainar, tedy proložené písničkami z téhle inscenace.

Jasně, jsou to jen ceny, ale na nominované, natož pak oceněné hry, pak je už (skoro) navždy vyprodáno. Co jsme tedy nestihli doteď, horko těžko… a budeme stát po nocích nebo bláznivě bušit do kláves na stránkách rezervací s nadějí, že třeba přeci…

Podobně jako s Niklem mám podezření, že se to stejně každý dozví, tak prozradím, kdo to dostal:

Za herečky Ivana Hloužková za mužskou roli fotografa Miroslava Tichého v brněnském redutovském Tichém Tarzanovi, za herce Ivan Trojan za Boha v Ucpaném systému. Za hudbu M. O. Štědroň za Divadlo Gočár (taky brněnský, ale často hostují v Komedii), za scénografii Matěj Forman a Andrea Sodomková za Čarokraj v Národním. Talentem je Braňo Holiček, divadlem roku Dejvické a inscenací jejich Ucpanej systém, stejně tak hra roku je odtud - Brian od M. Krobota (na tu jsem zatím moc dobrého neslyšela, třeba jí tedy ještě dám šanci).

A právě Miroslav Hanuš vyhlásil, že televize bude 20. března vysílat dokument o tom, jak to celé dneska moc hezky konferoval.

Konec mého téměř online zpravodajství J.