a nevěděl, kam s nimi,
měla bych pro něj řešení. Možná máte děti trošku či úplně větší, do vnoučat či
pravnoučat daleko, nebo docela blízko, ale zase je vám jasné, že tolik knih ty
děti nikdy nemohou „učíst“, protože budou dostávat další a další a od svítání
do západu slunka sedět v místní knihovně … a vy jste realisti a zoufáte si
a některých knížek byste se přeci jen rádi nějak zbavili, udělali si místo na
další pro sebe. Nějak hezky, kdyby to šlo.
Moje
kamarádka Irena založila někdy před rokem tyhle dětské čtenářské kluby. Je jich po republice tuším třináct a - to mi připadá nejdůležitější –
organizátoři v nich pracují s dětmi sociálně znevýhodněnými, dětmi,
které doma příliš nebo vůbec do kontaktu s knížkami nepřijdou. S dětmi
se scházejí, o knížkách povídají, hrají, píší… Kdybych si nemyslela, že to
nedělají dobře, nebudu o jejich práci psát já (to je záporů na jednu větu,
koukám, doufám, že to rámcově dává smysl J). Zkrátka a
dobře, děti to baví a moc rády jsou, když nějakou knihu opravdu dostanou, když
se stane jejich vlastní. A tady je ten háček a slibované řešení. Ač mají
organizátoři klubů na svoji činnost grant a občas dostanou nějaký dar (nedávno
třeba třicet knih od Baobabu), neustále se ptají, zda někdo někde nemá dětské
knížky nazbyt. Já se myslím, že musí mít, ne? Využily by je bud´ přímo kluby do
svých knihovniček, nebo by je „lektoři“ rozdali dětem - za odměnu, na prázdniny
a tak podobně. Přijeli by si pro ně (téměř) kamkoli.
Zájem
by organizátoři měli o knížky už pro nečtenáře – předškoláky, tedy děti, kterým
se teprve předčítá, a pak o knížky pro děti přibližně na prvním stupni (ale
znáte to, co dítě, to originální čtenář). Za měsíc se s podobnou výzvou
obrátím na naše studenty, ti mi připadají v tomhle směru nadějní (viz úvod
- úplně větší a do vlastních dětí daleko.. i když, zrovna tohle, kdo ví. J),
teď se tedy zkouším ptát vás. Srdcové poklady rozhodně si ponechte, to určitě
říkat nemusím, jak jsem za ně teď ráda. A taky: teoreticky zastávám názor, že
knihy mají kolovat a putovat a tak dále, nečtená kniha mrtvá kniha, ale prakticky
vím, že je to sakra těžké loučení. Takže jsem za každou darovanou knihu ráda
(za sebe, za děti, za kamarádku Irenu…sakra, to je skoro srdceryvné).
Konec
srdceryvnosti, kdo má málo knih, může je konec konců nechat rozmnožit J:
Teeeda, to jsou ale nemravné obrázky :D
OdpovědětVymazatDíky za zajímavou inspiraci, koukám na ty stránky a zrovna jeden z těch klubů je ve městě, kam jsem chodila na gympl, to by mě nenapadlo. Tak pověřím mamku, ať probere naši dětskou knihovničku.
Jé, skvělý! Ale na vás ta charakteristika dárců přeci vůbec nepasuje (tedy až na ta vnoučata :).
VymazatAle když se přeci jen nějaká kniha najde, budou určitě rádi v kterémkoli městě :). Každopádně díky moc.
MKP Praha vyřazuje často starší knihy. Občas se dá sehnat např. i 30 knih v celkové ceně 1 Kč. Stačí sledovat http://www.mlp.cz/cz/novinky/doplnte-si-knihovnu/ nebo se s paní osobně domluvit. Olga
OdpovědětVymazatDěkuju mockrát za tip i odkaz! Já sice o vyřazených knížkách z knihoven "teoreticky" vím, ale vůbec je nesleduju :(. Přepošlu organizátorům, nevím, jestli to vědí oni.
OdpovědětVymazat