středa 17. července 2013

Jak jsem si všechno vyzvedla

Zítra už budu pracovat. Určitě nebo možná. Slavit jindy. Ale dneska,  dneska jsem projížděla křížem krážem Prahou a vyzvedávala, co jsem kde měla zamluvené, zaplacené, slíbené.
Nejdřív jsem si tedy zajela do Braníka do sympatického Café Periferie a  „vyzvedla“  si cheesecake, výborný, protože netypicky neamerický. O té kavárně určitě ještě bude řeč.

                                                    
                                                       (foto z jejich FB)

A pak už (tedy ne že by některá z následujících tvůrkyň potřebovala reklamu, stejně jim ji ale udělám): Hry od Lucie Ernestové nejsou pochopitelně pro mě, potřebovala jsem je jako dárek, hrála bych ale hned. Lucie na svém webu vypráví, jak ji štvou předražené hry ve velkých krabících, ve kterých toho často dohromady moc není a padají ze skříní. A jak její syn vztekle mrská figurkou při „Člověče“. Tak začala kreslit a vyrábět leporela her vtipných, poučných, nevyhazovacích (ale pro starší děti i hry strategické apod., nuda to není). Ve skutečnosti jsou ještě lepší než na netu. Koupila jsem Veselé hry, ale říkal pán, že se určitě budu vracet pro další. Taky si to myslím.

                                                    
                                             
                                                      (fotky ze zmiňovaného webu)

Z Podskalí pro tašku od Rosy!  K vyzvednutí u jejího muže v práci, nahlašuji jméno, ta moje tam totiž není sama. Možná se manžel časem vzdá kariéry a začne distribuovat jen ženiny výrobky. A zase - krásnější než na fotkách, cha chá! Pokouším se hned v nákupním centru koupit ještě něco k tašce „do sady“, ale nedaří se.

 
                                                 (foto by Rosa, bude-li sladěno, budou i další)
Tak dál, do knihovny pro rezervaci. Slovník lásky Davida Levithana není příručka pro začínající milovníky, ale román, příběh jednoho vztahu, poskládaný z komentovaných slovníkových hesel. V Sobotce jsem slyšela kousíček, teď na první otevření vypadá knížka náročněji, než by se z popisu zdálo. Jsem zvědavá.


                                                (foto www.blog.martinus.cz)
A navečer už „jenom“ k mamince. Na večeři a vyzvednou krabičku rybízu. Uf a Hurá, pěkný den. Ale jestli si ještě něco nebo někdo vzpomene, že potřebuje někde vyzvednout, sil už nemám.

 
(foto in naše kuchyň)

1 komentář:

  1. Hry jsem omrkla, vypadají dobře. neznala jsem. Já hry ráda, ale ty ceny a velké krabice mě opravdu rozčilují... a kabelky... bez komentáře. Musela bych mít o několik ramen(ruček) více, abych unosila všechny, které se mi líbí :-)
    Dík za náměty!! .-)

    OdpovědětVymazat