pátek 12. dubna 2013

Sama nevím ... musí chodit do školy?


Ta otázka na středeční schůzi zase zazněla. Možná je „otázka“ špatné slovo, možná to bylo spíš rozčílení, povzdechnutí jedné kolegyně, „jak to, že nemusí, jak to že jim to umožníme?“. A několik oponujících názorů. Kdysi jsme se o tom snad dohadovali víc, teď víme, alespoň mám ten pocit, že je to (zatím?) neřešitelné.
 Řeč je o absentérech, studentech obvykle starších než 18, které člověk ve škole zase tak často nezahlédne. Nevím, jak je to jinde, u nás tak, že přesáhne-li absence 25%, student dělá na konci pololetí tzv. ověřovací zkoušku. Pak je stanoveno ještě jedno číslo, poměrně vysoké (musela bych ho najít, tuším kolem 70%): zadaří-li se někomu chybět takhle hodně, pak o šanci na zkoušku přijde (to je ale opravdu hodně, hodně, hodně výjimečná situace). Vůbec neházím všechny chybějící do jednoho pytle, ty důvody zahrnují notorické flákačství i životní situace tak silné a dramatické, že si říkáte, jak to vůbec mohou v tomhle věku zvládnout (pravda, ty se pak obvykle řeší všelijak jinak, individuálními studijními plány apod.). A u zkoušek je to stejně různorodé - někdo projde jen tak tak, někdo vůbec, jiný to vzdá sám, další dosáhne výsledků stejně průměrných, jako míval, když do školy chodil.
Naše výše zmiňované dohadování se ale týkalo těch, které souhrné zkoušky „dávají levou zadní“. „Je to nespravedlivé“, říkají někteří kolegové, „že jim to „prochází“.  Jenomže někteří studenti jsou fakt schopni naučit se mnohé sami, mnohé vymyslí, mnohé už taky třeba dávno umí. Musí chodit do školy? To je to, co nevím, spíš se v tuhle chvíli asi přikláním k odpovědi „ne“, důvody „pro“ totiž nemám. (Jiná věc je, že bych je asi nechala dělat zkoušky ještě o něco náročnější než dělají, třeba i z laboratorních cvičení apod. - vím, že o tom u nás učitelé přírodních věd debatovali, nevím ale, jak to skončilo). Mluvit o škole jako o socializujícím prostředí v tomhle věku už mi nepřipadá zcela adekvátní, navíc když vím, že jsou třídy, kde se spolužáci vzájemně táhnou   „fakt blbym směrem“. Podle mého tohle budou v budoucnu ještě častější situace, zdrojů informací, příležitostí k neklasickému, neformálnímu vzdělávání je hodně a bude více (zní to jako klišé, vím, ale já to opravdu kolem sebe vnímám) a jsou i tací, kteří se v nich neztrácí (jako třeba já), ale dokáží je využít. Občas se sice mluví o tom, jak se školy a učení budou měnit,  ale podle mého si to sotva dokážeme představit.

2 komentáře:

  1. Také si myslím, že nemusí, stejné dilema řešíme na poradách také dost často. Nicméně, měla bych jeden argument i pro, a to nějaká povinnost. Prostě v životě se něco dělat musí, tak holt musí chodit do školy.Stejně jako pak musí chodit do práce a dodržovat nějaká pravidla. Středoškolské studium je většinou dobrovolné, oni tu maturit chtějí, tak prostě musí. Ale zase vidím i ty Vaše argument i třeba promarněný čas na některých hodinách,tudíž "střelba do vlastního hnízda":-).Je to asi neřešitelné. Obecně bych asi byla tolerantnější k těm, co místo školy jdou na brigádu než k těm, co místo školy sedí v hospodě.Jenže kdo by to zjišťoval atd. Prostě je to asi fakt neřešitelné. A o tom, že se všeobecně školy a učení budou měnit, si asi jen můžeme nechat zdát. I tak, hezký víkend.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím se vším :). Taky přeji hezký víkend.

      Vymazat