Radůza nová. Hraje mi tu poprvé.
Prodavač upozorňoval, že „tahle“ je jiná. Jako kdyby „každá“, tedy každé její
CD, nebylo trochu jiné. Nejsem zarytá
příznivkyně jejích rozervaných začátků, netruchlím, že se mění, naopak líbí se
mi ten vývoj, cestování, mateřství, turecká kultura, opouštění, nemoc, vracení
se…. Přesto u některých alb trvá mi to déle. Tentokrát se skupinou, v něčem
ale pořád tak stejná. To nad námi, cesta, nevzdávání, poetično, příroda,
babylónství jazyků. A otázka: Jak dlouhý je ten život?
Vidím mnohé
ze svých ulit
jak se mění
v antracit
vidím se v lůnech
k matkám tulit
vidím prvně
vznikat cit
Tak tady jedna starší,
Gaia prý byla k nalezení hned
po vydání na Uložto, ozvala se fanynka a stáhli ji. Aspoň že tak. Láká mě zjistit víc o filmu Tenkrát v ráji, pro který byla jedna z nových písní napsána, má být o osudu horolezců v době protektorátu.
Už musím taky konečně vrátit do
knihovny její „Čáp nejni kondor“. Půjčovala jsem s tím, že je to knížka
pro děti – a ona spíš pro nás, co jsme byli malí v podobné době: Večer sedíme s dědou zase u televizních novin. Baletka
se točí na špičce a já to zkouším po ní. (Přesně! To jsme dělaly u babičky před televizí. Radůza si
k tomu navíc představuje, že to je možná Maja Plisecká. Tak vzdělaná já nebyla,
ale zase jsem měla ráda i kombajnistu J). Děda se směje, pak si mě
vezme na klín a učí mě zabíjet mouchy po indiánsku. Nejde mi to. Tak mi začne
zase povídat o kondorech. Jenže vona za dveřma stála babička a všecko slyšela.
Vynadala dědovi, že je dědek nerozumnej a proč mě straší, že jsem už tři dny
nevylezla z baráku. A že jí to bylo divný, ale teď že se mi vůbec nediví.
A mně řekla, že se kondorů bát nemusim, protože u nás vůbec žádný nejsou. Žijou
v Andách a to je v Americe. A Amerika je strašně daleko. Ještě dál
než Praha. Dost jsem si oddechla, že už se nemusim bát jít ven. Protože děda
říkal, že v Americe nejsou jenom kondoři, ale taky imperialisti. A když je
to tak daleko, že k nám nedoletí ani kondor, tak imperialista už teprve
ne. A klidně můžu chodit sama ven. Jen kdyby tam nebyl ten náš kohout…
Žádné komentáře:
Okomentovat