středa 31. srpna 2016

Nevzdychat

„Od učitele s vámi uváděným utopickým platem,“ cituje redaktor českého Newsweeku v článku ‚Dejte jim 50 000‘ jednoho ředitele základky, „bych očekával daleko větší propojenost vzdělávacích oborů, a nikoli odříkání znalostí z vlastního oboru a naprostou tupost v těch ostatních.“ Střih. Anička, dcera kamarádky K., strávila většinu svého školního života v cizině, teď dělá srovnávací zkoušky na českém gymplu. Všechno má, z matiky pohroma. Pláče, K. je rozumná, utěšuje, ptá se jí, v čem byl problém, co neuměla. „Byli nepříjemní,“ dozví se po chvíli, „mami, oni vzdychali, když jsem něco nevěděla.“ „Víš,“ říká mi K., „moje děti už mají za sebou různé systémy školství, různá hodnocení. Tohle ale zažiješ jen u nás.“ Není to detail, je v tom strašně moc. Myslím na toho ředitele, jestli by neměl snížit laťku, na všechny rozhorlené diskuse, zda se dají a mají líp finančně hodnotit lepší učitelé, a na to, kolik může stát sil pohrdavě nevzdychat před zkoušeným studentem. Ach jo.

Žádné komentáře:

Okomentovat