Budete-li
mít možnost vidět tuhle inscenaci hradeckého Divadla Drak, rozhodně běžte.
Klidně s dětmi, klidně bez nich. Jeden anglický kritik ji prý popsal jako „hodinu totálního divadla“.
Hradečtí se inspirovali tvorbou a životem Georgese Mélièse,
jednoho z průkopníků kinematografie. Sama až teď postupně zjišťuju, kdo to
vlastně byl, vydatně pomáhá youtube. Nadchl se pro umění kouzelníků a
eskamotérů, propadl filmu. „Otec filmových triků“ je jedna z přezdívek muže,
který už na konci 19. století kouzlil na plátně. Střihy, prolínaní záběrů…
nedokážu techniky popsat, o co tehdy šlo, ale je to půvabné a vtipné. Tady třeba. Nebo tu:
Celá inscenace je pojata v duchu
němých grotesek. Námět ve své podstatě smutný: Méliès v pokročilém věku a
nepříliš dobrém zdravotním stavu v péči nerudné ošetřovatelky (a jí
neustále komandován) píše paměti a snaží se oddálit blížící se smrt. Troufnu si
ale říct, že pro děti není představení nijak traumatické, pro dospělé zase nudné,
ani klišovité. Fascinovalo mě propojení jeviště a starých záběrů, grotesky,
stínového divadla, hudby! (skupina, či spíše dvojice DVA) a kouzelnických triků.
Ty jsou někdy pravda průhledné (daleko lepší z nějaké vzdálenější řady),
někdy záměrně přiznané, ale nesmírně poetické, výtvarné, překvapivé a vtipné. Nepopsatelné, jak
říkám, běžte. - Tedy pokud zrovna nejste Matyáš, syn kamarádky Lenky aktuálně se potýkající s pubertou (chtěla jsem opravit dvojsmyslnost, ale potýkají se s ní oba), který se už doma rozhodl, že představení bude pitomé, jelikož a protože ho navrhla maminka. Pak pochopitelně bylo, už nešlo přiznat nic jiného :), nebavil se, netleskal. - Videoukázka z představení tady, ale sama nevím, jestli
zrovna ta by mě přesvědčila.
Žádné komentáře:
Okomentovat