V pátek večer
promítali studenti odpoledne a večer a v noci ve škole filmy. Dokumenty z Jednoho
světa, filmy z FAMU, animované… . Páteční filmový klub filmů hraných si
vedou sami, tyhle noční akce musí sice podnítit a zaštítit kolega, ale pak se
do nich také vrhají s vervou, napečou, navaří a jsou tam myslím raději než
přes den. A rádi chodí absolventi. Ještě těsně před půlnocí diskutovali s vězeňským
kaplanem po Třeštíkové dokumentu René, když jsem jim o půlnoci byla odemknout
branku, šlapali jsme v čerstvém sněhu a oni mi přáli hezký zbytek večera J.
Tak oni se asi teprve rozjížděli na rozdíl ode mne.
V sobotu večer a do noci společné kamarádské pečení. Moje touha objevovat cukroví netradiční sice příliš neuspokojena, to však byl jediný a nepatrný kazíček, jinak výborné! Akorát že teď… máme to cukroví doma nějak brzo a příliš na dosah.
 |
| Dost jsme toho stihli |
 |
| Andělé - dvojčata Zjištění večera: Když není váha, odvážíte sůl i na mobilu. Půl kila mouka asi spíš ne :):  |
Konec legrace, několik
dalších večerů strávím nad revizí překladu. Tři měsíce uleželý, vytažený na
světlo. Je to s podivem, jak mohl něco člověk před týdny považovat za
dokonalé, hotové, nevylepšitelné. Dneska jsem dokonce objevila větu, kterou
jsem tehdy pochopila úplně špatně! Ale jo, jsou místa, ze kterých mám radost,
kde si říkám, jak jsem to krásně vymyslela a nic neměním. A jsou jiná, kde se
pokorně vracím ke kdysi zavrženému a jásám, že své rádoby vylepšení mohu ještě
smazat. Štěstí, že v jednu chvíli prostě text odejít definitivně musí a
člověk ho už nezmění ani o píď. Mohl by měnit donekonečna.
Žádné komentáře:
Okomentovat